Na území obvodu leží čtyři bludné balvany

Němým dokladem a zároveň připomínkou ledových dob ve starších čtvrtohorách jsou bludné balvany.

Zabloudily k nám díky transportní schopnosti ledovců až z daleké Fenoskandinávie ze vzdálenosti zhruba 1000 kilometrů při posledním sálském zalednění (dostalo se až k Moravské bráně) asi před 220 tisíci lety. Jsou tvořeny cizorodými horninami, které se na našem území nevyskytují.

V Ostravě je celkem sedmadvacet přístupných lokalit bludných balvanů, čtyři exempláře se nacházejí na území městského obvodu Ostrava-Jih. První leží v nadmořské výšce 248 metrů na ulici 29 dubna ve Výškovicích. Jedná se o křemenec nalezený v roce 1969 u lesní cesty severozápadně od obce Hrabyně v okrese Opava. „V srpnu téhož roku jej na současné místo přivezl stavební mistr Herbert Tvrdý,“ říká Rudolf Pelikán. Pro devětasedmdesátiletého nadšence z Výškovic je mapování bludných balvanů a sběr minerálů dlouholetým koníčkem. „Jsou to krásné přírodní rarity ve městě.“

Další bludný balvan na Jihu se nachází v nadmořské výšce 230 metrů v Mičanově sadu pod zábřežským kostelem, jedná se o žulu. Nalezen byl v roce 1928 v korytě potoka Zábřežka při ústí do řeky Odry. „Dříve na něm byla i pamětní deska,“ upozornil Pelikán.

Třetí balvan leží v nadmořské výšce 214 metrů v areálu lesní školy v Bělském lese. Žulový kámen byl nalezen u myslivny v Porubě a dnes je součástí geologické expozice skalky hornin. Poslední menší bludný balvan našel Rudolf Pelikán vloni v červnu před domem na Lumírově ulici 74, tehdy v lokalitě probíhaly výkopové práce.

Domovem bludných balvanů je především Slezsko a severní Morava, odkud pocházejí nejznámější exempláře z našeho území. Největší z nich co do objemu a hmotnosti je kunčický bludný balvan (na snímku), který se nachází na konečné tramvaje č. 9 v Kunčicích před jižní bránou do ArcelorMittal Ostrava. Tvoří jej žula, pochází ze středního Švédska nebo jižního Finska, má rozměry 3,2×2,5×1,5 m, hmotnost 16,5 tuny a objem přibližně 6,5 m3. Balvan byl nalezen pod vrstvou mladších nánosů v říjnu 1954 při výkopu základů velké slévárny NH v hloubce 6,8 m. Po čase se dočkal důstojného umístění na betonovém podstavci, od roku 1989 je chráněn, dnes má statut přírodní památky. Kunčický bludný balvan však nevlastní absolutně všechna prvenství. Ve Vřesinské ulici v Porubě spočívá od roku 1928 na kamenném podstavci porubský bludný balvan (před rokem 1954 největší), který má ze všech dosud nalezených nejdelší osu – 3,7 metru.