Tři výstavy Břetislava Olšera

Knihovna jako brána k integraci cizinců do Evropské unie
V Ostravě byl 1. září 2006 zahájen projekt pod názvem: Knihovna jako brána k integraci cizinců do Evropské unie. V mnoha pobočkách Knihovny města Ostravy se uskuteční besedy o zemích, jejichž menšiny žijí v České republice. Svým dílem přispívá k realizaci tohoto projektu také novinář Břetislav Olšer z Ostravy-Zábřehu.
Od 1. září vystavoval své fotografie z Izraele v Galerii u lesa, která je součástí knihovny v Ostravě - Výškovicích. Další výstavu svých fotografií, tentokrát z Vietnamu, provázenou besedou o Indočíně, zahájil tento autor 11. září v prostorách knihovny na Vietnamské ulici v Ostravě-Porubě. Expozice černobílých zvětšenin má název: Země hororů i pohádek.
A o čem Břetislav Olšer povídal? Třeba o tom, že vietnamština má šest základních tónů, takže bez hudebního sluchu je to velký oříšek. Jedna slabika může vyjádřit šest různých významů. Můžete tak hravě zaměnit strašidlo za hrob či tvář, sazenici rýže za výraz ,a přece´ nebo koně v šachové hře. V tomto jazyku je i spousta krásných přísloví.
,,Velmi výmluvné je: ,,Muži chválí svá díla a cizí ženy!” Působivá je moudrost: ,,Malý jsi, jen když klečíš na kolenou!” Pro dnešní svět se zase hodí: ,,Jen hluchý se pušky nebojí!” Já jsem si oblíbil rčení, jež se pozvolna hodí k mému věku: ,,Máš-li sedmdesát a nejsi-li hluchý, ani slepý, nejásej, že máš vyhráno!” nebo: ,,Ani prsty jedné ruky nejsou stejně dlouhé!” Tomuto pořekadlu je blízké: ,,Ani nejostřejší čepel nepřeřízne vlastní držadlo!” O empatii hovoří rčení: ,,Není těžké namalovat tygra, složitější je nakreslit jeho kosti!” A ještě něco pro ženy: ,,Dům má být obrácený k jihu a žena má mít své ženství...!” vyprávěl B. Olšer.
Tímto však zářijové aktivity Břetislava Olšera neskončily. Připravil i třetí výstavu svých fotografií, tentokrát pro Dům knihy Librex pod názvem New York - den předtím. Fotografie vystavil v rámci Dnů USA a nechyběly mezi nimi ani snímky již neexistujících Dvojčat Obchodního centra.