„Zimní atmosféru pod širým nebem rozehřeje nejen teplý čaj a svit svíček, ale především zpěv a hudba, a také několik krátkých příběhů, nesených radostí, že nastal Štědrý večer, ona tajuplná, podivuhodná noc, na jejímž konci si křesťané připomínají narození Ježíše Krista“, zvou pořadatelé z Křesťanského společenství Zálom, které již po dva roky užívá druhé patro bývalé školy a rozvíjí zde především práci s dětmi a mládeží.

Období adventu a Vánoc je jakýmsi časem přípravy. Křesťané si připomínají dlouhé čekání na příchod Vykupitele do lidských dějin a zároveň oživují touhu po jeho návratu na konci časů, ale rovněž vyhlížejí neviditelný příchod tohoto nebeského Hosta do svého vlastního každodenního života.

Ač přesný den Kristova narození neznáme, již záhy po začátku letopočtu se začíná slavit jako den jeho narození právě časné ráno 25. prosince. Nepřekvapuje, že tyto dny byly již v předkřesťanských dobách opředeny zvláštní symbolikou a že se k nim i později vázaly nejrozmanitější zvyky a tradice. Vždyť jde o dobu okolo zimního slunovratu, kdy životodárné Slunce na své nebeské pouti prochází obratem a začíná se navracet k Zemi a k lidem a s ním i teplo, světlo, jaro a nový život. Jako by tak celá příroda nevědomky připomínala ono odvěké Vánoční poselství, že Bůh má v lidech zalíbení a chce jim prokazovat dobro a nabízet naději...

David Floryk