„Pozdrav pámbu“ je tu obvyklé přivítání, návštěva katolického kostela sv. Jana Nepomuckého v jinak pravoslavném Rumunsku je samozřejmostí. Dost chalup je prázdných, protože řada zdejších mladých pracuje v Česku a někteří se již přestěhovali.

Ve vesnici je škola, společná i pro vesnice Dubova a Nová Baňa. Žáky do ní denně sváží a pak i odváží školní autobus, protože veřejná doprava neexistuje. Škola je zde významným kulturním centrem. Od září v ní učí češtinu učitel z Ostravy-Zábřehu. I když zdejší státní správa menšinové školství podporuje, prostředků na doplňování školní knihovny českou literaturou není nikdy dost. Něco málo levných tiskovin občas dovezou čeští turisté, ale pro školní četbu jsou většinou nepoužitelné.

Díky čtenářským kontaktům se do věci vložila výškovická pobočka Knihovny města Ostravy. Věnovala pro tamější školní knihovnu krásný a cenný dar v podobě souboru dětských knih. Ten byl knihovnicemi citlivě vybrán z vyřazených svazků a obsahuje zajímavou četbu pro malé i velké děti. A také pro dospělé čtenáře, několik praktických a naučných publikací. Je to dar o to cennější, že v oblasti není mobilní signál a internet je k dispozici jen přes satelit v hospodě-kempu „U medvěda“, kterou tu sezónně provozují dva Češi z republiky.

Krajanský život je zde však stále čilý. Např. letos se na zdejších regionálních slavnostech děti z Eibenthalu prezentovaly českými písněmi - Holka modrooká, Já jsem muzikant a Dělání. Jejich maminky zase švestkovými knedlíky. Mezi dětmi účinkovala i „třeťačka“ Maruška, dcera učitele češtiny. Ve zdejší škole se jí líbí, nemusí chodit jen na rumunštinu a náboženství.