Ostrava opět řekla NE rozšíření spalovny nebezpečných odpadů
Záporné stanovisko k záměru společnosti SUEZ Využití zdrojů a.s. postavit druhou linku spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě zopakovala rada města v úterý 30. července.
Reagovala tak na doplněnou dokumentaci pro rozšíření provozu stávajícího areálu spalovny nebezpečných odpadů v obvodu Mariánské Hory, která obsahuje dvě nové změny. Snížení kapacity nové linky o pět tisíc tun ročně, tedy z 20 tisíc tun na 15 tisíc, a návrh kompenzačního opatření, kterým je výměna 20 kotlů na hnědé uhlí za kotle na zemní plyn v domácnostech v nejbližší zástavbě.
Stanovisko města zůstává stejné jako letos v březnu – NESOUHLAS se záměrem. Ostrava patří do aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde dochází pravidelně k překračování ročních povolených imisních limitů u znečišťujících látek PM10, PM2,5 a benzo(a)pyren. Město provádí celou řadu opatření a pracuje neustále na dalších, kterými chce zlepšit kvalitu ovzduší a vynakládá na to nemalé finanční prostředky z veřejného rozpočtu. Z rozptylové studie, která je součástí dokumentace k záměru, vyplývá prokazatelný nárůst emisí nejen zmíněných látek, ale i významné uvolňování karcinogenního arsenu do ovzduší.
"Co se týče například benzenu, jeho roční imisní limit pět mikrogramů na metr krychlový byl vloni na měřicí stanici v Přívoze překročen v průměrné roční hodnotě o desetinu mikrogramu. Může se jevit, že je tato hodnota zanedbatelná, ale musíme brát v potaz, že imisní limit znamená horní hranici možného znečištění danou látkou. Naším cílem je primárně znečištění snižovat a ne ho nenápadně zvyšovat," řekla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Na území města Ostravy se nachází několik významných emisních zdrojů a nové průmyslové zdroje je potřeba do jeho rozlohy umisťovat s rozmyslem a s přihlédnutím k místním přírodním a zejména k imisním podmínkám. Městu jsou předkládány k vyjádření různé záměry, které jsou hodnoceny podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Každý z nich je hodnocen samostatně a nesčítají se jejich kumulativní účinky. Pokud se však všechny tyto emise z jednotlivých posuzovaných záměrů sečtou, mohou již mít významný vliv na kvalitu ovzduší ve městě, neboť i při splnění tzv. BAT technologií se nejedná o technologie bezemisní.
Předkladatelé návrhu se navíc neumí vypořádat s hlavní výtkou, proč by další linka o tak velké kapacitě měla vzniknout znovu právě v Ostravě. Současná ostravská spalovna má kapacitu 25 tisíc tun za rok a je už teď největší v České republice. Přitom pouze třetina spalovaného nebezpečného odpadu vzniká v Ostravě, zbytek se dováží.
"Území města Ostravy je nejhustěji osídlená oblast v regionu, žije zde přibližně tři sta tisíc lidí, což je zhruba jedna třetina obyvatel Moravskoslezského kraje. Je známo, že se potýkáme s odlivem obyvatel, přitom jedním z nejvýznamnějších faktorů pro výběr vhodného bydlení a trávení volného času se stává kvalita životního prostředí v daném místě. Vznik dalšího zdroje znečišťování ovzduší bude spíše jejich odchod podporovat, než aby nové obyvatele přilákal. Proč by Ostrava měla na svém území povolat umístění další spalovací linky, když by mohla vzniknout ve vhodnějších, méně osídlených oblastech?," dodala náměstkyně Kateřina Šebestová.
Investorem navržené kompenzační opatření, a to výměna 20 kotlů na hnědé uhlí za kotle na zemní plyn je pro město neakceptovatelné. Když už by měla být navržena nějaká kompenzační opatření, tak by se měla vztahovat zejména ke stávající spalovně, tedy k současnému průmyslovému zdroji a ne k rodinným domům.
„S případným navýšením kapacity se taktéž obáváme většího výskytu havárií souvisejících s provozem spalovny. Z poslední doby jsou to hned dvě problematické události, které měly vliv na kvalitu životního prostředí v Ostravě – únik toxických látek do řeky Odry a červnový požár v areálu spalovny, při kterém došlo k zahoření odpadu,“ dodala náměstkyně Kateřina Šebestová.
Vedení města Ostravy se již v březnu záporně vyjádřilo k záměru společnosti SUEZ postavit druhou linku spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě-Mariánských Horách. Jednalo se o rozšíření stávající linky s kapacitou 25 000 tun za rok o dalších 20 000 tun. Po veřejném projednávání, na kterém zazněla řada zásadních připomínek, Ministerstvo životního prostředí vrátilo firmě dokumentaci k přepracování. Město Ostrava ji k vyjádření dostalo v červenci. Na konec srpna připravuje ministerstvo další veřejné projednávání.