Cílem spojenců původně byly průmyslové podniky, tehdy sloužící nacistickému Německu. Nálet si však vyžádal více než čtyři sta civilních obětí.

Obětem náletu

Odhalení památníku, který bude věnovaný obětem leteckého útoku, se uskuteční ve čtvrtek 29. srpna od 17 hodin u zdravotního střediska mezi ulicemi V Troskách a Rýparova. Jeho autorem je ostravský sochař a designér Lukáš Dvorský, mimo jiné také autor památníku věnovaného obětem střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava.

„Památník bude v několika rovinách divákovi obsahově relativně jednoduše čitelný, toto je záměrem. Celý objekt je vytvořen ze samopatinující oceli, která si časem vytvoří vrstvu odolné rzi a celý povrch se barevně sjednotí,“ říká o svém novém díle Lukáš Dvorský.

Památník obětem bombardování. Foto: Martin Grobe

Součástí čtvrtečního programu bude také požehnání památníku, kterého se ujme farář Vítězslav Řehulka. V 18 hodin bude pro zájemce zahájena mše svatá za oběti náletu v kostele Navštívení Panny Marie v Zábřehu a po ní bude následovat přednáška kronikáře Petra Lexy Přendíka o průběhu náletu.

Smrtelný útok z nebes

Dne 29. srpna 1944 zaútočilo na město v průběhu jedné hodiny v pěti útočných vlnách 400 amerických bombardérů. Shozené bomby zničily 123 městských domů a dalších 1 500 poměrně výrazně poškodily. Nejsmutnější částí historie je ale skutečnost, že v tento den zahynulo 409 civilních osob. Nejničivější destrukci zažili lidé v městské části Zábřeh, kde tuto neslavnou etapu války dodnes připomíná název ulice V Troskách, která se původně od roku 1932 nazývala Hollarova.
Letecký poplach byl vyhlášen 15 minut před 11. hodinou (v 10.45) a skončil krátce před polednem (v 11.55). Vlny bombardérů směřovaly od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice a Moravskou Ostravu k Přívozu.

Zábřeh po náletu, 29. srpna 1944. Foto Farní kronika Zábřeh.

 

Bomby dopadaly v objemu mnoha desítek kusů do zábřežských ulic, zejména do střední části Zábřehu, do jehož katastru v roce 1944 spadaly také Hulváky a vilová zástavba mezi ulicemi Palkovského a Štramberská.

Průmysl „přežil“, umírali lidé

Vzdušný úder nebyl prováděn cíleně, nýbrž tzv. kobercovým způsobem. To mělo za následek poškození mnoha civilních budov.
Z průmyslových objektů byly nejvíce poškozeny Vítkovické železárny, koksovna Trojice na Slezské Ostravě, chemický závod Julius Rütgers v Zábřehu nad Odrou. Na mnoha místech byly poškozeny telegrafní, vodovodní a elektrické sítě. I přes značné škody ale nebyl ostravský průmysl nějak výrazně ohrožen.
V Zábřehu byla výrazně zasažena nemocnice, kdy přímý zásah dostalo chirurgické a interní oddělení. Při náletu zahynulo celkem 409 civilních osob. Největší počet lidských obětí si útok vyžádal v zábřežských ulicích Hollarova (dnes V Troskách) a Karpatská. Podle hřbitovních knih, matrik zemřelých a zábřežské farní kroniky se počet všech obětí na katastru Zábřehu vyšplhal k číslu 128.

Nálet ze srpna 1944 zůstal z hlediska ztrát na životech nepřekonán i přesto, že spojenecká i sovětská letadla zaútočila na Ostravu do konce války ještě třicetkrát (při všech náletech zahynulo zhruba dvě stě osob, při 13 náletech nebyl zabit nikdo).