Celý proces začíná sběrem žákovských nápadů a trvá několik týdnu. Děti se zamýšlejí nad tím, co jim ve škole chybí, nebo co by chtěly zlepšit. Návrhy pak z hlediska proveditelnosti a nákladů posoudí zpravidla ve spolupráci s žákovským parlamentem vedení školy. Nápady překračující poskytnuté finance vnímá řada škol jako podnět k realizaci a počítá s nimi v budoucích investicích. V jednom z ročníků chtěli žáci například kompletní rekonstrukci školního rozhlasu.

Návrhy, které úspěšně projdou posouzením proveditelnosti, postupují do hlasování. Tomu samozřejmě předchází propagace a představení spolužákům. „O množství kvalitních nápadů v naší škole nebyla nouze, proto bylo zapotřebí získat pro svůj projekt co nejvíce příznivců, což žákům umožnila kampaň, bezpochyby nejzábavnější část projektu. Zahájila ji výstava plakátů všech zúčastněných tříd. Po škole jsme také mohli zahlédnout letáčky s volebními hesly, či na Facebooku školy obdivovat digitální verze kampaní ve formě videí a prezentací,“ uvedla Monika Sekelová koordinátorka školního participativního rozpočtu v ZŠ Krestova.

Projekt vrcholí hlasováním, do něhož je zapojená převážná část žáků. Školy mohou ke sběru hlasů využít online aplikaci, mnohé ale preferují online formulář či klasické hlasování pomocí lístečků vhazovaných do volebních krabic. Vítězné nápady jsou pak do konce roku předány dětem k užívání, nebo jsou autoři přímo zapojení do jejich realizace. Příkladem mohou být oblíbené relaxační koutky – pořízení knihoven a sedaček na chodby školy. Žáci si sedačky nejen užijí, ale sami si je také sestaví a rozhodnou o jejich umístění v budově.

Mezi návrhy se každoročně objevují zajímavé nápady. Ze školních participativních rozpočtů už byly například pořízeny panny pro nácvik resuscitace, tácy do školní jídelny, vzdušný hokej, pingpongové vybavení, ale třeba také taneční lekce pro celou školu nebo školní maskot.

„Školní participativní rozpočty mají vést žáky k pochopení principů demokracie, ale také ceny peněz a hospodaření s nimi. Učí děti práci ve skupinách, sebeprezentaci a srozumitelnému vysvětlování svých nápadů a myšlenek. Zároveň umožňují dětem pracovat s nápadem od prvotní myšlenky, přes prezentaci ostatním až po případnou realizaci,“ vysvětluje místostarostka Martina Jarošková, která má participativní rozpočet na Jihu v gesci. Projekt Náš Jih mohou k realizaci vlastních nápadů obyvatelé Jihu starší 16 let využívat již od roku 2016. V letošním 8. ročníku na projekty vyčlenila radnice celkem 13 milionů korun.