Statutární město Ostrava - oficiální portál
  • Velikost písma:
  • A
  • A
  • A

Osobní nástroje

Historie městského obvodu Ostrava-Jih

Poslední změna: Středa 28.06.2017 11:43 by Škubal Roman
Městský obvod Ostrava-Jih je jedním ze správních obvodů města Ostravy. Leží na území Moravy v Moravskoslezském kraji. Od Slezska jej odděluje na straně západní řeka Odra, na straně východní řeka Ostravice (i když je pravdou, že část katastru Hrabůvky leží za Ostravicí na slezské straně). Sousedními městskými obvody jsou na jihu Hrabová, Nová Bělá a Stará Bělá, na severu Nová Ves, Mariánské Hory a Hulváky a Vítkovice. Katastrální území obvodu činí rozlohou 16,31 km2. K 1. lednu 2017 žilo na území Ostravy-Jihu 102.779 obyvatel. Obvod se skládá ze 42 sídelních jednotek a ze čtyř katastrálních území (Dubina, Hrabůvka, Výškovice a Zábřeh).

Dubina a Bělský les


Katastrální území Dubina vzniklo 1. ledna 1984 jako nová část tehdejšího obvodu Ostrava 3. Její území bylo vyčleněno z katastrů Staré Bělé, Nové Bělé, Hrabové a Hrabůvky. Dubina a její část Bělský les jsou tvořeny sídlištní panelovou výstavbou, která zde vyrostla v 80. a 90. letech minulého století. Na sídlišti žije více než 5% obyvatel Ostravy.

Hrabůvka


Původně samostatná obec Hrabůvka se stala roku 1924 součástí tzv. Velké Ostravy. Nejstarší zmínka o Hrabůvce pochází z roku 1392 a její dějiny jsou spjaty s paskovským panstvím. Obec byla do počátku 19. století poseta rozsáhlou rybniční soustavou. Na Hrabůvku mělo vliv založení Vítkovických železáren roku 1828 v sousedních Vítkovicích. Od konce 19. století se v obci usídlovalo nově příchozí obyvatelstvo, které zde přicházelo za zaměstnáním do ostravských průmyslových závodů. V letech 1921-1950 vyrostla na katastru Hrabůvky Jubilejní kolonie, jež je ukázkovým příkladem meziválečné architektury a ukázkou sociálního programu Vítkovických železáren. V roce 2002 bylo 23 domů Jubilejní kolonie prohlášeno za kulturní památky.

Významným objektem Hrabůvky se stalo roku 1936 letiště, které sloužilo svému účelu do 50. let a od roku 1960 byla jeho plocha využita ke stavbě sídlištních celků. Padesátá léta znamenala též konec výroby konopných a drátěných lan, která se děla ve zdejší továrně A. Deichsel od roku 1892. V 60. letech minulého století nechaly Vítkovické železárny na katastru Hrabůvky vystavět moderní učiliště s tělocvičnami, bazénem a vlastním kinem. Ve své době bylo největším učilištěm v Československu.

Hrabůvku lze dnes pomyslně rozdělit ze stavebního hlediska na dvě části: severní je tvořena starší zástavbou, jižní novější. Nachází se zde domy z konce 19. a počátku 20. století (mezi ulicemi Místeckou a Závodní), meziválečná Jubilejní kolonie, obytné domy z konce 40. a z počátku 50. let – tzv. dvouletky a proudovky. Jižní část katastru tvoří rozsáhlá panelová sídliště budovaná od počátku 60. let 20. století. (zejména v okolí ulic Dr. Martínka, Fr. Hajdy, Mjr. Nováka, Cholevova, Josefa Kotase aj.). Při budování sídlišť a moderní dopravní infrastruktury byla zdemolována téměř celá historická část obce. Poslední starobylou stopu na původní ves zůstává pojmenování ulice Na Fojtství.

V Hrabůvce se i přes veškeré zásahy dochovala řada původních staveb. Jsou jimi kostel Panny Marie královny posvátného růžence z roku 1910, fara z roku 1911, Husův sbor z roku 1934, soubor domů Jubilejní kolonie či vila Dr. Vojtěcha Martínka.

Jubilejni

Zábřeh


Zábřeh, původně samostatná zemědělská obec, zasažena na konci 19. století imigrací a průmyslem, se stal roku 1924 součástí Velké Ostravy.

První zmínka o slovanském pojmenování obce pochází z roku 1376, ale zcela jistě se jednalo již o předkolonizační osadu. Zábřeh se v průběhu dějin stal centrem části petřvaldského panství, od roku 1652 byl pod přímou správou olomoucké kapituly. Zdejší poddaní měli často spory se svou vrchností. Významným mezníkem v dějinách Zábřehu nebylo jen založení Vítkovických železáren roku 1828 v blízkém dosahu obce, ale i zřízení železniční vlečky Svinov – Vítkovice roku 1887, čímž odstartovala vlna rozvoje průmyslu. Mezi nejvýznamnější zábřežské průmyslové podniky patřily chemická továrna Julius Rütgers, založená roku 1892, pískové doly či závody Vítkovických železáren. V severní části Zábřehu byl založen roku 1900 důl Bedřich, nevydal však žádané uhlí a již roku 1910 byl snesen. Součástí katastru Zábřehu byla i osada Hulváky a část dnešních Vítkovic (obě do roku 1960).

Dnes Zábřeh dělíme na čtyři pomyslné části – starý Zábřeh (původní centrum obce s včleněnou zástavbou panelových domů z 80. a 90. let), Družstvo (soubor rodinných domů a vil z období zejména 20. až 40. let.), tzv. Stalingrad (sídliště budované od roku 1947 do roku 1959 v okolí náměstí SNP) a Jižní město (část plánovaného sídliště podél ulice Výškovické z 60. až 70. let).

Na území starého Zábřehu se dochovala řada pamětihodností. Jedná se zejména o zámek, kostel Navštívení Panny Marie (1806-1811), restauraci Havránek (dříve fojtství), modlitebna baptistů (původně obecná škola, později zábřežská radnice), tři kamenné kříže (z let 1858, 1866 a 1867), socha sv. Floriána (1872), kaplička sv. Anny (1872) a sv. Jana (konec 19. stol.), kaple a márnice na místním hřbitově, Sýkorova vila (okolo 1905) a Husův sbor (1933).

Meziválečná vilová čtvrť Družstvo je od 60. let rozdělena novou Rudnou ulicí na dvě poloviny. Zdejší náměstí Gen. Svobody má podobu stromového parku. V blízkosti Družstva stojí Ostravar aréna, někdejší Palác kultury a sportu, jeden ze symbolů sportovního a kulturního života Ostravy od 2. poloviny 80. let minulého století.

Stalingrad, dnes spíše zastaralý název pamětníků, je tvořen nižší zástavbou z let 1947-1959. Dominantním prostorem sídliště ovlivněného vlnou poválečného funkcionalismu a sorely je náměstí Slovenského národního povstání s kulturním domem AKORD a s budovou polikliniky, pošty, obchodního domu a domu služeb. V sousedství kulturního domu se nachází aquapark Vodní areál Jih, vybudovaný na počátku současného století.

Od roku 1960 probíhala na katastru Zábřehu rozsáhlá výstavba souborů panelových domů, zejména v okolí ulic Výškovická, U Hrůbků a Starobělská. V roce 2004 byl naproti kina Luna vystavěn kostel Svatého Ducha, příklad soudobé architektury. Zábřeh je znám v širším měřítku díky obchodnímu centru AVION Shopping park, které se zda začalo rozrůstat od roku 2002.

zábřeh

Výškovice


Výškovice jsou tvořeny dvěma částmi – novými a starými Výškovicemi. Původní vesnice se rozkládala v dolní části Výškovic, v okolí dnešní ulice Proskovické. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1408. Své pojmenování Výškovice získaly pravděpodobně podle svého lokátora, jenž se mohl jmenovat Vyšek či Vyčeslav. Dějiny vsi byly spjaty se Starou Bělou, později se Zábřehem. Obec nebyla ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století ovlivněna vlnou imigrace, kdy lidé z širokého okolí přicházeli na Ostravsko za prací. Podobu čistě zemědělské obce si Výškovice udržely ještě i v období první republiky. Výškovice byly začleněny do města Ostravy 1. července 1940. K městu byly připojeny do roku 1954, poté se osamostatnily, aby od 1. ledna 1966 byly opět jednou z čtvrtí Ostravy. To již přišlo období, kdy se na katastru obce začalo budovat nové panelové sídliště, tzv. Nové Výškovice. Zástavba panelových domů vznikala v okolí ulice Výškovické až do 80. let 20. století.

Hlavní historickou dominantou starých Výškovic je kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1892, která se nachází nedaleko hranice katastrů Výškovic a Zábřehu. Nalezneme zde i kříž z roku 1828 či pomníky obětem 1. a 2. světové války. Významnou stavbou je hostinec, mezi místními známý pod dřívějším názvem Honyš. Funguje nepřetržitě od konce 19. století.

Výškovice v sobě vlastní obrovskou devízu – rozkládají se v členitém terénu, který se skládá z říční nivy řeky Odry, Bělského lesa, strmých roklí, nalezneme zde i rybníky. Ze sídliště umístěného na kopci lze shlédnout celou Ostravu a její okolí. Výškovice dnes nabízejí ideální místo k bydlení, kde stará obec a nová sídlištní zástavba splývají v jeden sídelní celek obklopený přírodou.

Jednotlivým tématům z historie městského obvodu i obcí, které se na území obvodu historicky nacházely, se věnuje speciální web nazvaný Ostrava-Jih - Po stopách minulosti, který naleznete na adrese http://historie.ovajih.cz.

letecké

 

Kontakt

Kontaktní centrum

844 121 314


Spojovatelka

599 444 444


Úřad městského obvodu Ostrava-Jih
Horní 791/3
700 30 Ostrava-Hrabůvka


Úřední hodiny »