Představujeme odbor výstavby a životního prostředí ÚMOb Ostrava - Jih

Odbor výstavby a ŽP zajišťuje výkon státní správy v přenesené působnosti, a to ve dvou významných oblastech:
územního řízení a stavebního řádu
životního prostředí
Bližší specifikaci svěřených působností klasifikuje Statut města Ostravy v určitých článcích této vyhlášky.

Odbor se skládá ze dvou oddělení:
oddělení stavebního úřadu a územního plánu
oddělení životního prostředí

První oddělení zahrnuje povolování staveb pozemních i dopravních (komunikace, chodníky, parkoviště). Zajišťuje funkce stavebního a speciálního stavebního úřadu, včetně státního stavebního dohledu a to i pro Městský obvod Proskovice.
Druhé oddělení řeší problematiku přírody, vydávání loveckých a rybářských lístků, vod, zemědělského půdního fondu, odpadů atd.
V těchto oblastech řeší příslušné oddělení rovněž projednávané přestupky a správní delikty.

A nyní bychom chtěli jen orientačně popsat náplň těchto oddělení a tedy celého odboru.

V rámci oddělení stavebního úřadu a územního plánu bychom odpověděli na některé otázky a popsali možné postupy žadatelů.
Zveřejněné informace jsou jen rámcové a orientační. Ke konkrétní stavbě lze získat přesné a podrobné údaje na příslušném stavebním úřadě.
Jak zjistíme, který stavební úřad je příslušný vyřídit žádost?
Obecně to můžeme zjistit velice jednoduše - dotazem u obecního úřadu, v jehož obvodu chcete stavbu nebo její změnu realizovat.
Jakými právními předpisy je vymezena působnost (práva a povinnosti) stavebních úřadů?
Základním předpisem, který upravuje řízení o stavbách, je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Z prováděcích vyhlášek jsou pro naše účely důležité zejména tyto:
vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Z ní se dovíme, co má obsahovat návrh na vydání územního rozhodnutí, jaké jsou náležitosti ohlášení, obsah žádosti o stavební povolení a všech návrhů, se kterými se stavebník obrací na stavební úřad,
vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Známe ovšem také další právní předpisy, které upravují povolování speciálních staveb. V tomto kontextu je nutno jmenovat alespoň stavby pozemních komunikací (zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) a stavby vodohospodářské (zákon č. 254/2001 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství).

Jaká povolení jsou nutná k uskutečnění stavby?
Až na výjimky potřebujeme ke každé stavbě a její změně územní rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, pokud nepostačí tzv. ohlášení stavby stavebnímu úřadu.

Co předchází vydání územního rozhodnutí?
Předtím, než stavebník podá návrh na vydání územního rozhodnutí, je důležité, aby se informoval na útvaru hlavního architekta (ÚHA) magistrátu, zda uvažovaná stavba je v souladu se schváleným územním plánem města Ostravy, případně regulačním plánem zóny.
Existují i další omezení, například vyhlášená stavební uzávěra, zásah stavby do ochranného pásma třeba plynovodu, elektrického vedení, teplovodu a řady dalších. O nich se dozvíte při projednávání dokumentace pro územní řízení s dotyčnými orgány státní správy. Jde např. o odbor ochrany vod a půdy magistrátu, odbor životního prostředí, odbor dopravy, Krajskou hygienickou stanici Moravskoslezského kraje a další, a to podle lokality a typu stavby. Projednávání dokumentace je prováděno také se správci sítí, kterými jsou např. Ostravské vodárny a kanalizace, Severomoravské vodovody a kanalizace, Severomoravská plynárenská, Dalkia Česká republika, Dalkia Ostrava, Český Telecom a další.
Vydání územního rozhodnutí předchází územní řízení. Úkolem územního rouhodnutí je vymezit stavební pozemek, stanovit podmínky pro umístění stavby na něm a stanovit podmínky pro zpracování projektové dokumentace ke stavebnímu řízení. Územní řízení je zahájeno podáním návrhu stavebníka, obsah návrhu je stanoven závazně v § 3 odst. 1 až 4 prováděcí vyhlášky č. 132/1998 Sb.
K samotné realizaci stavby územní rozhodnutí nestačí. Stavbu nebo její změnu (nástavbu, přístavbu, stavební úpravy) lze provést jen na základě stavebního povolení, nepostačí-li ohlášení. Stavebním povolením se stanoví podmínky pro provádění, popřípadě užívání stavby. Má-li být stavba povolena jako dočasná, musí to být uvedeno už v tomto rozhodnutí.
Žádost o stavební povolení je rovněž upravena prováděcí vyhláškou č. 132/1998 Sb., a to v § 15 až 18. K žádosti se přikládá projektová dokumentace, která musí být zpracována v souladu s podmínkami územního rozhodnutí. Projektovou dokumentaci většiny staveb musí zpracovat osoba, která má oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě (autorizovaná osoba). U některých staveb postačí osoba, která splňuje zákonem stanovené kvalifikační předpoklady (kvalifikovaná osoba).

Kdy stačí ohlásit stavbu stavebnímu úřadu?
K provedení drobné stavby a některých stavebních úprav postačí ohlášení stavebnímu úřadu. Rovněž některé udržovací práce můžete provádět pouze na ohlášení. Musí však být splněny zákonem dané podmínky.
Stavební úprava je změna dokončené stavby, při níž se zachovává její vnější půdorysné a výškové uspořádání. Ne každou stavební úpravu, která je takto definována, lze provádět jen na základě ohlášení. Zákonem stanovenou podmínkou pro to, aby ohlášení postačilo je, že jde o takovou úpravu, kterou se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby a nemění se způsob jejího užívání. Takovou stavební úpravou může být i úprava bytového jádra, předělení větší místnosti příčkou, instalace etážového topení, rozvody vody ve stavbě a podobně, pokud samozřejmě splňují výše uvedená kritéria.
Udržovací práce můžete provádět bez ohlášení, protože údržba stavby je zákonem založena povinnost vlastníka zachovat stavbu v dobrém stavebním stavu. Pouze ty udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, vyžadují ohlášení.
Zákon ani jiný právní předpis neukládá stavebníkovi povinnost informovat sousedy o stavbě, žádat k ní vyjádření nebo souhlas. Soused má sice právo se k těmto záležitostem vyjadřovat, ale není to jeho povinnost. V zájmu dobrých sousedských vztahů je vždy vhodné sousedy o zamýšleném stavebním záměru informovat dříve, než tak v řízení učiní stavební úřad. Nikdo nemůže zneužít svého vlastnického práva k tomu, aby svým nesouhlasem nebo tím, že se odmítne ke stavbě vyjádřit, znemožnil druhému realizaci výstavby na jeho vlastním pozemku.
Práce na stavbě, která vyžadovala stavební povolení, je možné zahájit teprve tehdy, když stavební povolení nabylo právní moci. Teprve tehdy jsou práva ze stavebního povolení vykonatelná. Pokud stavba byla zahájena dříve, jednalo by se o stavbu prováděnou bez stavebního povolení se všemi důsledky s tím spojenými.
Stavební policie, při výkonu státního stavebního dohledu, zajišťuje ochranu veřejných zájmů v souladu s § 98 až 104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) při provádění a užívání staveb, při změnách staveb a jejich odstraňování a při provádění terénních úprav, informačních, reklamních a propagačních zařízení. Současně zajišťuje ochranu práv i právem chráněné zájmy fyzických a právnických osob. Ve své činnosti se zaměřuje na prosazování pořádku a kázně ve výstavbě, na kontrolu technického stavu staveb a zajišťování a odstranění závad.
Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve stavebníka, aby zjednal nápravu, nebo upozorní jiný zodpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření. Pokud stavebník nereaguje na takové výzvy, oznámí tuto skutečnost pracovník stavební policie příslušnému stavebnímu úřadu, aby vydal rozhodnutí, kterým nařídí uvedení všech náležitostí do souladu s konkrétními právními předpisy. Neuposlechnutí výzvy orgánu státního stavebního dohledu nebo nesplnění příslušných opatření je posuzováno jako přestupek proti stavebnímu řádu.

Zveřejněné informace jsou jen rámcové a orientační. Ke konkrétní stavbě lze získat přesné a podrobné údaje pouze při projednání na stavebním úřadě.

V rámci možných změn územního plánu v rámci obvodu povoluje oddělení tyto změny na základě podkladů zpracovaných útvarem hlavního architekta MMO, na jednání samosprávných orgánů městského obvodu a města. Po schválení změn podává o těchto jakož i platném územním plánu informace žadatelům.