První v obvodu se narodila Evička

Není to obvyklé, aby se člověk, hned jak přijde na svět, dostal na první stránky novin. Ovšem pokud to není první člověk narozený toho roku v zemi či městě. To se podařilo malé Evičce Žurkové z Dubiny, kterou její maminka přivedla na svět prvního ledna 2005 krátce po dvanácté hodině v porodnici Fakultní nemocnice. A mírami se může chlubit: 4,15 kg a 50 cm. Maminka Leona a tatínek Pavel dostali nejkrásnější dárek do nového roku, protože si tak doplnili děvče ke čtyřletému Vojtíškovi.
Ještě v porodnici navštívil Evičku s maminkou primátor Ostravy Aleš Zedník, protože se stala prvním občánkem nejen obvodu Ostrava-Jih, ale celého města. Předal jim pamětní list a zlatý dukát.
Starosta MO Ostrava-Jih Otakar Veřovský počkal, až se obě vrátí domů na Dubinu a v doprovodu Šárky Zubkové je navštívil v jejich bytě, které nese stopy péče a úprav, a nezapře stavební profesi tatínka Pavla. Hosté přinesli mamince kytici a první "Jižance" Evičce zlatý řetízek se znamením Kozoroha a plyšovou kačenku. Ta se líbila bratříčkovi Vojtovi a i když jsou jeho nejoblíbenější hračkou autobusy, přitiskl kachničku k sobě a prohlásil: "Teď si s plyšákama nehraje, tak ho pár dní budu mít já."
Štěstím zářil tatínek Pavel. Říká se, že dcery bývají zatížené na otce a naopak. A co na to Pavel Žurek?
"No, tak to je takový ideál, který jsme si přáli a vyšlo to. Jestli jsou tatínci víc zatížení na dcery, tak to zatím mohu těžko posoudit, protože Evička je doma teprve tři dny, ale věřím, že časem to tak bude. Bylo to pro nás překvapení a o to příjemnější. A ještě je to vylepšené tím, že je prvním občánkem města i obvodu."
Jména jste měli vybrána předem?
"Jména jsme vybrali krátce před narozením a byli jsme připraveni na obě eventuality. Chvilku jsme se nemohli shodnout na dívčím, ale po zralé úvaze jsme vybrali toto. Kdyby to byl kluk, tak by se s největší pravděpodobností jmenoval Honzík."
Maminka Leona, která je zdravotní sestrou v nemocnici, prozradila termín.
"Naplánovaná byla na 4. leden, takže odjezd do porodnice byl nečekaný. Silvestra jsme ještě slavili u známých, po půlnoci jsme šli domů a ráno v půl sedmé jsme jeli do porodnice."
Proč jste nechtěli vědět, co to bude?
"My jsme chtěli být překvapeni, já mám překvapení celkem ráda a vyšlo to a radost je možná ještě větší."
A jaká zatím Evička je?
"Evička je zatím moc hodná. Spinká a budí se vlastně jenom na krmení."
Přejeme celé sympatické rodině hodně zdraví a štěstí do dalších let a ať maminka stále o Evičce tvrdí, že je hodná.