Cestujeme opravdu rádi

Již šest let se na ZŠ Kosmonautů 13 věnujeme celoškolním projektům (např. Děti dětem, Indiánskou stezkou, Svět zvířat). Původní nápady snad vzešly ze strany učitelů, ale na jejich uskutečnění se podíleli především žáci. Všichni zúčastnění tak využili možnosti blíže se poznat, zažít něco nevšedního, poznat něco nového...
Letošní školní rok je ve znamení projektu s názvem "Poznej své město, region, vlast", a tak není divu, že velký prostor v něm dostává cestování a turistika.
Už druhým rokem na naší škole pracuje turistický kroužek, jehož cílem je poznávání města Ostravy a nejbližšího okolí a také chráněné krajinné oblasti Beskyd. A nejen to - turistikou se snažíme utužovat si zdraví a posilovat fyzickou kondici.
První akcí tohoto školního roku byl výlet na Ostravici a výstup na nejvyšší horu Beskyd, Lysou horu. Někteří z trénovaných hochů byli ve formě a na vrcholu byli hodinu před ostatními. Počasí nám opravdu vyšlo. Chodit na Lysé jen v tričku se jen tak nevidí. A my toho viděli opravdu hodně. Kromě překrásného výhledu jsme si prohlédli meteorologickou stanici a alespoň okrajově poznali měřící přístroje. Dolů se nám šlo lehce a hřál nás dobrý sportovní výkon.
Dalším výletním dnem se stal 27. říjen, den podzimních prázdnin a všichni, co nechtěli zahálet doma, mohli vyrazit do Teplic nad Bečvou. Nejprve jsme cestovali vlakem (zajímavé bylo zjištění, že někteří žáci ještě nikdy vlakem nejeli) a pak pěšky z Hranic na Moravě přes chráněnou rezervaci Hůrka až k Hranické propasti. Bylo nádherné počasí a propast, do které bylo dobře vidět, mnohým naháněla strach. Od propasti bylo už jen kousek cesty přímo do Teplic. Zde jsme navštívili zrekonstruované Zbrašovské jeskyně a zažili si tady pravou a nefalšovanou jeskynní tmu. Po krátké procházce parkem kolem řeky Bečvy jsme se zásobili lázeňskými oplatky a cestovali zase zpět domů.
V sobotu 12. 11. 2005 jsme si to namířili za čtyřkolovými fešáky do kopřivnického muzea automobilů. Škoda jen, že nám nějaké to autíčko nepůjčili ke svezení, a my se tak na nedaleký Štramberk museli vydat po vlastních. To nás však neodradilo a všichni dokonce vyšlapali všechny schody na Trúbu. Odměnou byl krásný výhled do okolí. Cestou domů jsme si ve vlaku pochutnávali na štramberských uších a těšili se na další sobotu.
Zatím poslední výlet byl ve znamení černého uhlí. Výlet na Landek a do Hornického muzea nám připomněl, že se k našemu městu a kraji váže dlouholetá tradice těžby tohoto nerostného bohatství. Jaké nás čekalo ráno překvapení! Z podzimního výletu se stal výlet zimní a po celou dobu nás doprovázel první letošní sníh (zajímavý kontrast k černému uhlí, nemyslíte?). Hornické muzeum se stalo příjemným útočištěm a místem pro zahřátí, vše pak korunoval horký čaj v blízké Harendě.
Naše putování pro letošní rok snad ještě nekončí, vždyť je toho tolik k vidění…