Tvoří i ve třiadevadesáti

Malování a křížovky tříbí mysl

Malíř Josef Drha se narodil před 93 lety v Ostravě a tomuto městu zůstal věrný po celý život. Už skoro půl století žije v ostravské části Zábřeh. V jeho ateliéru to kouzelně voní barvami, najednou vás to pohltí jako třeba v herecké šatně a máte pocit, že jste se ocitli v úplně jiném světě. Navíc snad na každém volném místečku visí desítky obrazů s různými náměty od zátiší po krajiny. Zkrátka, nemůžete se mýlit. Jste v ateliéru malíře, který se této činnosti věnuje desítky let.
 A jak se k malování dostal?
"Jako dítě, asi pěti či šestileté, jsem chtěl být houslistou. Hrával jsem na housle, a ještě si na ně někdy zahraju, ale pak jsem zjistil, že na ně nebudu moci hrát, protože jsem špatně viděl na noty a tak jsem začal malovat, což mě také moc bavilo."
Na noty jste viděl špatně a jako malíři Vám to nevadilo?
"Já od narození vidím jen na jedno oko a vidím dobře zblízka. Co je zajímavé, od deseti let nosím brýle a za těch 83 let se mi zrak zhoršil z 3,5 na 5 dioptrií. Jednou jsem jel vlakem s národním umělcem malířem Dvorským a on mi řekl: ".. na malování nemusíš perfektně vidět, důležité je to cítit!" A je to pravda. Když to máte v sobě, tak se to musí projevit."
Studoval jste na akademii?
"Ne, já jsem od začátku samouk. Studoval jsem soukromě u profesora Obšila, byl jsem dlouho jeho asistentem a dělali jsme spolu kostely. Pak jsem byl u akademického malíře W. Wünscheho. To byli takoví dva moji učitelé. A pak jsem se dostal v pětačtyřicátém roce do svazu výtvarníků bez školy. Vezměte si třeba francouzské malíře. S tím se člověk musí narodit, škola z vás bez talentu malíře neudělá. Když má talent, tak ten ho žene , nutí ho se projevovat, být pracovitý. Jeho akademií jsou výstavní síně a galerie."
Byl jste něčím nebo někým ovlivněn?
"Tak jistě, že člověk vlivy okolí vnímá a někdo je mu bližší. Pro mě to byl například Paul Cezanne. Měl jsem rád impresionisty, ale i Pabla Picassa. Ale nesnažil jsem se malovat jako někdo. Přišel jsem sám na svůj styl. Mám rád všechno umění, ale musí to být umění, nesmí to jen sklouzávat po povrchu. Já ctím Picassa. On i když maloval abstraktně, tak člověk cítí, že to šlo z něj."
Co je Vaší inspirací?
Kolegové mi závidí, že mám tak široký rozsah. Od figur přes krajiny a zátiší až po abstraktní věci."
Byl jste v Mekce všech malířů, v Paříži?
"Já jsem asi jediný, který tam nebyl. V podstatě jsem nebyl v cizině kromě kratičké návštěvy Varšavy, kde jsem vystavoval, a prohlídky Zwingeru. V Paříži jsem také vystavoval, ale tam jsem nejel, protože jsem v té době neměl peníze. Ale do Louvre bych se rád podíval."
A kde jste jinde vystavoval?
"Ve Francii ještě Toulouse, v Leningradu, v Bulharsku, Německu, Rakousku, Bratislavě a ve Stalingradu v rámci Svazu výtvarných umělců."
Máte v ateliéru obrazy různých žánrů. Vznikaly podle nálady či období?
"Podle nálady. Třeba při kávě jsem si kreslíval tužkou a to jsou samé abstraktní kresby."
A jaké používáte techniky?
"Většina je olejů, ale dělám i kvaš, temperu nebo kresbu. Dělal jsem i grafiku."
Co Vás udržuje svěžího, kreslíte často?
"Kreslím a maluju denně. Mám pořád dobrou paměť a tím hlavním, co mě udržuje ve formě jsou křížovky. Dokážu jich vyluštit spousty. Já si sám vařím a uklízím, rád chodím na procházky. Teď v zimě ne, protože jsem spadl na kolena, ale když není kluzko, rád se procházím. Jsem bezvěrec, ale Bůh, to je pro mě příroda!"
(hu)