OSTRAVA – VILNIUS NOVÁ MĚSTA NA MAPĚ EU

Návštěva kontaktní židovské školy Vilniaus Šalomo Aleichemo Vidurine Mokykla.

Vše začalo už v listopadu roku 2004, kdy naše ZŠ Šeříková kontaktovala poprvé židovskou školu Vilniaus Šalomo Aleichemo Vidurine Mokykla ve Vilniusu. Pan ředitel Misha Jakobas byl spolupráci s ostravskou školou mile potěšen. V průběhu téměř celého roku se mezi oběma školami vyměnila řada mailů. Hlavně díky grantu z rozpočtu Statutárního města Ostravy a dotace ÚMOb Ostrava-Jih se náš projekt mohl završit návštěvou již zmíněné židovské školy. Finanční podporu jsme získali i od firmy Hurab, s.r.o.. Velké díky za materiální pomoc patří také paní Chalcařové, mamince jednoho z účastníků.

Celkem 14 žáků druhého stupně a tři vyučující vydali na cestu téměř přes celé Polsko.V židovské škole nás přivítal p. ředitel, hlavní komunikátorka s naší školou Tamara a zástupkyně pana ředitele. Nejprve proběhla krátká beseda ve školní hale, kdy nás p. ředitel seznámil s historii školy. Škola je státní a zahrnuje jak základní školu tak i střední. Celkem má tedy 12 ročníků a studium je ukončeno maturitou. Třídy jsou po jedné v každém ročníku (průměrně 18 žáků ve třídě, max. 24 žáků). Většinu žáků, k našemu překvapení, tvoří chlapci. Z celkovému počtu žáků je 85 % židovského vyznání. Přesto se hebrejštině a židovskému náboženství učí všichni.

Kromě hebrejštiny, kterou vyučuje Izraelka, se žáci samozřejmě učí litevsky a od 2. ročníku i anglicky a rusky.
Prohlídka školy byla opravdu zajímavá. Nejvíce se nám líbily počítačové učebny, které byly velmi moderně vybaveny. Škola je sice státní, ale dostává řadu sponzorských darů z židovských obcí, mimo jiné i ze Spojených států.

Po prohlídce jsme se odebrali do školní jídelny, kde probíhala slavnostní večeře ve velice příjemné atmosféře. Po ní následoval důležitý okamžik pro naše žáky - byli rozdělováni do hostitelských rodin. Nastalo první seznamování s litevskými kamarády. Rovněž hostitelští rodiče byli přítomni ve škole, aby si je odvezli do svých domovů.

Následující dny probíhaly v cestovním duchu. Vždy ráno jsme se setkali u autobusu a vyráželi na společné výlety. V autobuse zněla pouze angličtina. Kromě jiného jsme navštívili město Kernave, které bylo původně pevností a byl zde založen litevský stát. Další zastávkou byl vodní hrad Trakai původně ze 13. stol a druhé největší litevské město Kaunas, které v období světových válek bývalo i hlavním městem.

V době naší návštěvy byl v Litvě svátek Dne učitelů. Proto jsme my, české učitelky, byly pozvány panem ředitelem na slavnostní koncert do Siemens arény, velké sportovní haly, kde vystoupila řada populárních zpěváků a skupin. Po galakoncertu následoval i velice příjemný raut.

Následující ráno jsme zamířili do židovské školy, kde už skončily třídenní židovské prázdniny a nastala opět výuka. Ta však byla netypická, protože ji vedli žáci 12. ročníku. Učitelé byli totiž pozváni do divadelního sálu, kde pro ně rovněž žáci posledního ročníku připravili zábavný program ke Dni učitelů.

A pak už nezbývalo nic jiného než se rozloučit, vyměnit ještě chybějící kontakty a vydat se už na cestu zpět do Ostravy. Tímto ale naše nové přátelství nekončí. V květnu 2006 přijedou naši přátelé na návštěvu k nám. Prohlédnout si nejen Ostravu a krásnou přírodu blízkého okolí, ale také historické památky Prahy. Již dnes se na tuto návštěvu velice těšíme.

Pavlína Foltová