Vážení spoluobčané,

klást si menší či větší cíle, pracovat na jejich uskutečnění je smyslem života většiny z nás. Touha po novém, lepším nás provází celý život. Dějinami bylo prokázáno, že touha po spravedlnosti s touhou po lepším světě byla vždy základním motorem změn v každé společnosti. Cesty jak dosáhnout jejich naplnění jsou však různé, někdy snadné, jindy velice těžké a někdy i přes veškeré vynaložené úsilí nedosažitelné. Přesto bychom si neměli klást úkoly snadno splnitelné, ale zároveň bychom neměli toužit po něčem, čeho nemůžeme za daných okolností dosáhnout. Cíl by měl být dostatečnou motivací pro nasazení veškerého lidského snažení k jeho splnění. Uplynulo již více jak šestnáct let, kdy tato země nastoupila novou cestu ve svých dějinách. Ekonomika se rozvíjí a změny k lepšímu můžeme pozorovat i v jiných oblastech života naši společnosti. Přesto jsou ale mezi námi spoluobčané, kteří nejsou schopni se v plné šíře o sebe sami postarat, neboť jim v tom brání věk případně zdravotní stav. Jsou to především děti, senioři a zdravotně hendikepování lidé. Aby i oni si mohli splnit, alespoň nějaká drobná přání je nutno, aby stát vybudoval spravedlivou sociální síť. Ta by zároveň neměla fungovat plošně, ale skutečně jen pro ty, kteří se nemohou o sebe sami postarat, nikoli pro ty, kteří se nechtějí postarat. Vždyť tuto sociální síť, byť se tak mnohdy nenazývala, můžeme najít v každém období našich dějin. A proto ti, kteří setrvačností vyžadují, aby jejich problémy řešil stát nebo jiná instituce bez toho, aby sami přispěli ke zlepšení, jsou brzdou rozvoje společnosti. Musí mít na paměti, že jejich život, jeho kvalita je v první řadě v jejich rukou, jejich vlastním snažení a pílí. Pokud tuto skutečnost nepochopili, je to pouze k jejich škodě. Neboť čas ubíhá a jim ujíždí vlak, do kterého možná nebudou již schopni nastoupit.
I přes veškeré již dosažené úspěchy je před námi ještě dlouhá cesta, kterou musíme ujít, abychom se nejen ekonomicky mohli srovnávat s vyspělými státy Evropy. Ale ruku v ruce s tímto snažením bychom neměli zapomínat uchovávat a rozvíjet i další hodnoty, jako jsou jistoty právního státu, rovnou šanci pro každého, politickou a občanskou kulturu.
Náš obvod Ostrava-Jih s více jak 118 tis. obyvateli změnil za období po listopadu 1989 výrazně svou tvář. Na této pozitivní změně se podíleli nejen volení zástupci, kteří pracovali na koncepci rozvoje obvodu, ale i jednotliví občané svými připomínkami a náměty. Ne všem bylo možno vyhovět v jejich přáních či potřebách, ale cílem vedení úřadu Městského obvodu Ostrava-Jih, zastupitelů a všech zaměstnanců bylo, aby tato část města Ostravy byla příjemným místem pro život všech jeho občanů. Cesta nastoupených změn není vždy lehká, jednoduchá a ani přímá. Přesto je nutno na této cestě pokračovat, překonávat všechny překážky, které se na ni vyskytnout, nevzdát se cíle, vybudovat pro občany to nejlepší, co můžeme v dané situaci a danými finančními prostředky dosáhnout. Ne všem bylo a bude vyhověno při plnění jejich požadavků či přání, ale vše nelze vybudovat okamžitě, neboť potřeby jsou zákonitě vždy mnohem větší, než jsou finanční možnosti. Ale jsem přesvědčen, že většina občanů dokáže ohodnotit práci, která byla v obvodě vykonána, pochopit reálnou situaci, která ovlivňuje rychlost i rozsah možností vedoucích k odstraňování nedostatků a budou nás i v  příštím období podporovat.