Chci vás nyní informovat jen o zlomku aktivit a úspěchů Základní umělecké školy Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce. Soutěživost je dána snad všem mláďatům živočišné říše. Tím více té mládeži lidské a hlavně umělecky založené. Tento školní rok na soutěže rozhodně chudý nebyl. Na tuzemském kolbišti soutěžili sólisté na dechové nástroje, bubeníci, zpěváci, cimbálisté, lidové a smyčcové soubory.

Neberte prosím nyní seznam našich úspěchů jako bohapusté vychloubání, ale i ten nejbezvýznamnější diplom je podložen desítkami hodin práce nejen nás, učitelů, ale hlavně dětí. I tak zde uvádím jen ty největší triumfy a pro nedostatek místa zůstanou mnozí, kteří by zasloužili jmenovat opomenuti.

V celostátním kole získali první místa hobojisté, výborně hráli flétnisté a studentský komorní orchestr se nespokojil jen s vítězstvím, ale byli oceněni zvlášť ještě i někteří jeho sólisté. Tomuto ústřednímu kolu předcházelo kolo krajské hojně obsazené všemi kategoriemi nástrojových i věkových skupin žáků. Odpusťte, ale na seznam těch nejlepších by tento článek nestačil. A proto nyní uvedu jen zlaté hřeby našich výsledků z pole mezinárodního.

Překrásně hrála v soutěži Talenty pro Evropu Marie Korpasová, která ve hře na sólové housle získala v slovenském Dolném Kubíně 3.místo ve IV.kategorii a v houslové soutěži J.Kociána v Ústí n.Orlicí čestné uznání 2.stupně ve IV.kategorii.

K  Dolnému Kubínu se však ještě vracím, protože toto město na žáky naší ZUŠ jen tak nezapomene. Bodovali totiž i klavíristé v Mezinárodní klavírní soutěži. Tedy: Delinčáková Kristýna -1.místo v I.kategorii, Schwarzová Lucie -3.místo v II.kategorii a Trávníčková Dagmar účastí v soutěži nám také hanbu neudělala.

PRAGUE JUNIOR NOTE je národní klavírní soutěží, která svojí náročností vzbuzuje respekt i o ostřílených „soutěžních rváčů“. I zde nám udělala radost děvčata: Trávníčková Dagmar diplomem za účast a Schwarzová Lucie čestným uznáním.

Nyní bych chtěl sestoupit hlouběji. Kvalitou? Výsledky? Kdepak! Laděním, moji milí čtenáři. I mistři hlubokých tónů si totiž v naší ZUŠ vydobývají své místo na slunci. Mezinárodní soutěž Františka Simandla ve hře na kontrabas, Blatná, červen 2006. To je „místo a čas činu“ Martina Rašky. První místo. Blahopřejeme.

Člověk je tvor kolektivní. I ten nejposlednější malý houslista, trubač či bubeníček vidí zpravidla jako cíl svého snažení koncertní pódium, kde předvádí svůj um v souboru. Mnohým žákům školy můžeme tento sen splnit přímo u nás. Pilně se činí náš smyčcový orchestr, dechovka, cimbálovka, soubor bicích nástrojů, kolektivy tanečního a literárně dramatického oddělení pod vedením těch nejzkušenějších pedagogů. Takové úsilí nemůže zůstat neodměněno.

Ne, nechci nyní psát znovu o vítězných soutěžních kláních těchto souborů, kde sbírají zasloužené vavříny. Řeč bude o „třešničce na dortu“ práce ZUŠ. O zahraničních zájezdech žáků. Zkusím nyní vyjmenovat jen ty nejvýznamnější: Zájezd dechového orchestru do Velké Británie a zájezd studentského smyčcového orchestru do švýcarského Curychu. Posledním významným výjezdem byl let čtyř členů tohoto orchestru v prosinci 2005 do Japonska, kde hráli na koncertech a vyučovali japonské děti. Byl logickým, ale přesto nádherně překvapivým a exotickým vyústěním naší spolupráce se sítí soukromých hudebních škol pana Minamiho z japonského Takasaki, kterým bych chtěl uzavřít mé vyprávění o tom, jak se naše ZUŠ snaží udržet si své místo na špici a třebaže o zájem žáků a rodičů nemá nouzi, jistě najde místo i pro vaše děti.

Nabízíme jim uplatnění v těchto oborech: klavír a keyboard, smyčcové nástroje a kytara, veškeré dechové a bicí nástroje, cimbál, akordeon, zpěv, výtvarný, taneční a literárně dramatický obor, prostě vše co si může oko i ucho přát.